čtvrtek 20. června 2013

Sladké entrée v elitě

Po závodní pauze se nám spolu s Jukolou běžel taky další dvojzávod českého poháru a áček. A byla to lahůdka, Plzenští pořadatelé nás přivítali v luxusním prostoru Sedmihoří. Sice to bylo skoro v Německu, ale terén byl pro nás odměnou za dlouhou cestu. Několik prudkých kopců se skalkami a balvany, a mezi nimi ploché údolí a melioračkami, šutříky a kamínka, nádhera. K tomu perfektní shromaždiště, slunečné počasí a rázem z toho byly závody takové, že na lepších jsem víc než rok určitě nebyl.

Po mém raketovém vzestupu rankingem jsem se konečně dostal do elity, takže to byla moje premiéra. Sobotní klasika budila svými parametry (15 km, 500 m převýšení) respekt a byla opravdu výživná. Ale jak se můžete přesvědčit v mapovém archívu, byla to klasika jak má být, s dlouhými postupy, volbami, fyzicky náročná. Přesně tak si ji představuju! Já jsem první půlku běžel slušně, ale pak jsem musel cestou na 8 na nucenou pauzu do hustníčku, což mě rozhodilo a cestou na 10 do brutálního kopce (který jsem měl oběhnout) přišel žakýtek, který odezněl až v cíli, když jsem spořádal půl kila nudlí se zeleninou od Evičky.

Po pár kouscích místního piva Chodovar, které bylo skoro zadarmo (18 korun) se spalo dobře a v neděli jsem po čtyřech hodinách odpočinku na shromaždišti mohl vyrazit na start. Ne že bych si nějak přehnaně věřil, ale věděl jsem, že když půjdu čistě, nějaký výsledek by z toho být mohl. Po 20 s chybce na dvojku jsem na trojce doběhl o 2 minuty Dana Wolfa, což mě překvapilo a nabudilo zároveň. On to sice začal docela pálit, ale já šel v klidu s ním a pětku už jsem razil před ním. Pak jsem ale totálně ulítl a stočil se o 45 stupňů mimo, a hned byla minuta a půl v háji. Dan ale taky chyboval, takže na sedmé kontrole jsme byli zase spolu a to už jsem se dral do čela, cestou na 11 jsem mu utekl a plynule jsem se dokutálel až do cíle, kde na mě Béďa vybafnul se čtvrtým místem (pak mě ještě zařízl za mnou startující Kamenda) a ztrátou minuty na vedoucího Edu. Takže páté místo v elitě, dvě minuty chyb, minuta ztráta, to je pěkný začátek a jestli to takhle půjde dál, zlobit se nebudu. Vlastně jsem na sebe docela pyšný. Můj výkon může čtenář posoudit pohledem na mapu v archívu.

Možná by nebylo od věci zmínit se o tom, proč mi to tak najednou běhá. Důvodů bude asi víc, ale jedním z nich určitě je radikální změna jídelníčku. Před necelým půl rokem jsem přestal jíst maso a postupně i další živočišné potraviny. Dalo by se říct, že až na výjimky se stravuju vegansky a nesmírně mi to vyhovuje (výjimkou jsou různé dobroty jako třeba makronky z Bistra Franz). O tomto tématu se určitě někdy v budoucnu rozepíšu.

Taky jsem poslední dobou vyráběl dobroty, kterýma se můžu pochlubit. Třeba vynikající raw malinový dort z kešu oříšků a mandlí, který jsem vyrobil Evičce.
Bohužel, než jsem stihl udělat další fotky, snědl se.

Ono je to teď vlastně strašně in, fotit jídlo. Třeba jako banánovou bábovku, která se mi sice moc nepovedla, ale aspoň vypadá hezky.
Sladká tečka na závěr. Aby moje elitní entrée bylo opravdu sladké. Mňam.

1 komentář: